krestanstvi a reinkarnace

Reinkarnace je dle mého hodně nebezpečná myšlenka. Dává jakoby pocit falešné jistoty, že když to teď pokazím, budu mít ještě šanci to napravit. Teoreticky to může i svádět: jéje, teď jsem se dobře narodil, tak tenhle život si teda užiju! A v příštím si to odpykám... A to už nemluvě o jakési falešné naději pro ty, které už tento život prostě přestal bavit, nebo neví jak dál a vyřeší to sebevraždou - alias ŠUP do dalšího života. Jeden verš, sice vytržený z konceptu, ale... říká:  Lidem je určeno jednou zemřít, a potom je čeká soud. Židům 9:27

Reinkarnace, dle mého názoru, se zcela vylučuje se skutečnou vírou v Ježíše, tak jak ji popisuje Nový Zákon. Tady jsou lidi, kteří se nějak hlásí ke křesťanství, obvykle souhlasí s poučkami své denominace a současně věří takovým bludům, které jsou součástí náboženství jako hinduismus, budhismus a podobná modlářství a uctívání démonů. Takový člověk odříká třeba apoštolské vyznání víry, ale skutečnou víru má v reinkarnaci a s ní spojenými koncepty. Reinkarnace je faktickým popřením soudu. V Bibli je napsáno, že každému člověku je dáno jednou žít a potom zemřít a pak bude soud - volně cituji. Reinkarnace dává lidem možnost, když nežili správně, což je zde na základě zásluh a a ne víry v Ježíše a jeho oběť a to, co lidem nabízí, aby si to v příštím životě zopakovali. Kdo si zlepší karmu, ale ne dost, tak se rodí ve vyšší formě, kdo si karmu pohoršil, tak se narodí třeba jako zvíře. Jen ti nejlepší skončí v nirváně, neboli rozplynou se v božstvu, stanou se jeho součástí.

Vy jste tu zmínili katolický očistec. Skutečně tu jsou paralely, člověk tím, že něco vytrpí, tak si v příštím životě nějak polepší, tak funguje očistec i reinkarnace. Dále, člověk a jeho spása, to záleží na skutcích, nikoli na víře v Ježíše a to, co lidem nabízí zdarma. Dle Bible je utrpení spíše následek hříchu případně následek křivdy druhých lidí. Pokud člověk netrpí pro Krista, tak jeho utrpení neznamená před Bohem žádnou zásluhu. Utrpení z pohledu Bible znamená, že člověk pouze zakouší, co to je žít bez Boha, nese důsledky svého rozhodnutí. Utrpení v modlářských systémech má mít vykupující sílu. Bůh ovšem sentimentální není a utrpení, není-li pro jméno Ježíše a jeho vyznávání, nic neznamená. Vůbec mě nepřekvapuje, že takový Mons. Halík má blízko k zen-budhistickým meditacím. On ten římský katolicismus a reinkarnace mají dost společného. Mništství, to je taky známé ve východních pohanských náboženstvích, stejně i další ideje. Např. chudoba jako ctnost, žebraví mniši byli jak františkáni, tak jsou jimi budhističtí mniši. David v žalmech vyznává, že neviděl spravedlivého že brati chleba. Pak i celibát, takový Gándí žil od 36 nebo 38 v celibátu, i když měl manželku, jeho pak následovala řada vysokých indických politiků. Katoličtí mniši se nežení rovněž. Ten celibát mnohdy vede k nejhorším neřestem, srov. různé skandály kolem katolických kněží. Gándí se cvičil v celibátu tak, že jako starý spával a v posteli měl nahé mladé ženy, nemělo u něj dojít ke vzrušení. Budhismus i Hinduismus obsahují i dosti různých perverzí, toto je jen jeden příklad. Celibát navenek má vzbuzovat představu nejvyšší ctnosti, ale ve skutečnosti bývá spojován spíše s perverzemi.

Reinkarnace je falešné učení, které pokaždé přichází od lidí, kteří rozmlouvají s >duchy>. Nemá s křesťanstvím a učením Ježíše Krista pramálo společného. I když jsem s touto myšlenkou krátce koketoval, nakonec jsem jí zavrhl – pravda mě zavedla jinam.

Křesťanství a reinkarnace je jaksi nespojitelná myšlenka. Je třeba zamířit do jiných náboženství a učení.

faghira: Máš plnou pravdu, reinkarnace je hinduismus a snad i budhismus.Ale Mons Halíkovi to nevadí, píše moudré knihy o svých zenových meditacích, díky němu znám třeba slovo koán, co nevím co je, ale on to umí vysvětlit. Mons. Halík se těží velké vážnosti mezi českými biskupy a v římě ho jmenovali prelátem, odtut ten titul Mons.

kristian: No jo, pak Halík to všechno umí podivuhodně skloubit, to je určité >umění>. A jak píšeš, je i dosti vážený.